pátek 29. května 2015

Prostopravda...

Zdravím ty čtenáře, kteří ještě marně doufají, že napíšu něco alespoň trochu smysluplného. To se evidentně nepovedlo, ale aspoň bude pár foteček, které prošli hned trojitou selekcí (takže je na nich i někdy něco vidět).

Úvodní kecy:

Je tomu bezmála půl roku, co jsem se zařekl, že vyrobím MIDI pedálnici pro Musicu Animatu, abychom na Vánoce mohli zahrát jednu (ANO opravdu by byla nejspíš jen jedna) koledičku od Johna Ruttera. Ovšem celá situace se značně zkomplikovala a nakonec byla pedálnice zkompletována o několik dní po termínu prvního koncertíku a pro jistou nebyla konečně využita vůbec. 

V poezii se zpovídá básnický subjekt. Já, jelikož se nepovažuji za subjekt, nýbrž z a humanoida, který se zove člověk, jsem se rozhodl popsat celou stavbu trochu epičtěji, byť pouhopouhým popisem děje. "Přeji hluboký trvalý umělecký zážitek..."

Co to je?

MIDI klávesnice (nebo pedánice) je uživatelsky příjemná konzole, určená k ovládání elektronických nástrojů. Signál bývá veden tzv. "pětikolíkem" nebo, jak už to dnes bývá u všeho, přes USB. MIDI klávesnice tedy sama neumí tvořit zvuky a je tedy nutné, připojit ji k nějakému virtuálnímu nástroji (který ale nemám...) a používat zvuky v něm nahrané.

Moje pedálnice byla a je navíc součástí harmonia, která musí být použitelná, a proto, jsem do pedálů moc nevrtal a raději jsem udělal takový truhlík se vším "pajšlem" , do kterého se to "šupne". 

Chápu, že o této problematice se dají psát stohy, ale pro naše účely toto stačí. Když tak UTFG.

Cos' zase proved' ???!!!

Tak asi mohla znít otázka mojí matínky (které mimochodem velmi vážím - ahoj mamííí), když viděla mé ruce od mahagonového mořidla (dost podobného barvou krvi) při mém návratu ze sklepa.

Podle maminky bych se rukama neuživil a podle tatínka mám prý ruce olšové a pazoury od chleba...

Prsty mám všechny (ale nemám výmluvu u zkoušek proč neumím zahrát stupnici H-dur...).

Ingredience:
  • 1x pedálnice
  • 2 + tmel na dřevo (podle toho jak dobře je "prorostlá")
  • MIDI kodér - "Drahej prevít se švábem" - jde to i levně, ale musí se hledat
  • kopu drátů - počet kláves*3 (protože nějaký určitě zničíte)
  • kontakty - fantazii se meze nekladou - já volil jazýčkový elektromagnetický - "bezkontaktní"
  • nějaké nářadí alla "codůmdá"
  • následně barvu, lak či mořidlo - já volil po důkladné konverzaci s Tankistou lak na schody...
Postup:

Pedálnici pečlivě očistíme a zprovozníme po mechanické stránce -  dolepování, dodělávání, modifikování a jiné prznění stoletého dřeva. Na výsledek přiděláme kontakty a ty zapojíme přesně tak, jak to udává výrobce (tj. do tzv. "matice") - nekonečné hodiny pájení. Až to budete mít, tak to ještě minimálně třikrát předělejte, protože to dozajista bude celé špatně (vím co říkám...). Až vám  to začne fungovat, tak to jděte pořádně zapít s kamarády (tedy pokud je vlivem vaší nevrlosti během stavby neztratíte všechny - ale Dobří Holubi se Vracejí...).

A nyní slibované obrázky:


Stavební materiál.

Onen výše zmiňovaný "truhlík"

"Drahej prevít se švábem"


Před...

...během...

...po.

Detail na černé krabičky vzadu - kontakty.


"Zaručeně barokní homemade pružiny."

A testík "hravosti"...

Snad se najde příležitost jak ji upotřebit...

FIDo V.

Vše.



2 komentáře:

  1. Tož tedy chlastačka u Dolíhalů? Že bych se k vám pozvala...
    Stylizace češtiny občas přemrštěná, ale reportáž pěkná! A DIY pružiny, paráda =D

    OdpovědětVymazat
  2. Jak už jsem napsal. Vše dokončeno už asi před půlrokem. Stylizace je jako vždy záměrně přemrštěná. Ale jestli se chceš stavit tak po 6.6. můžeš prakticky kdykoli... :-)

    OdpovědětVymazat