Celých 9 měsíců teorie a poznávání světa jen skrze knihu!
Pouštím propisku a otvírám dveře.
Musím ven!
Poslední dnové školy byly pro mne nekonečně dlouhé. To pokušení vyrazit někam a něco dělat.
Proto pro mě byla tatínkova nabídka pomoct s rovnáním dřeva tou nejexkluzivnější věcí pod sluncem.
Vyjíždí se už ráno (tedy v 9:00) a jakmile přijíždíme na místo, tatínek instinktivně zapadl do dílny za strejdou na ranní kávu a koblížky (ostatně jako vždy). Strejdovi právě zkolaudovali novou dílnu (a musím uznat, že je velká) a tak se po kávě slavilo. To obnášelo vypláchnout hrníčky od kávy vodou a vyskládat je na stůl v nové dílně. Lžičky se pro jistou nevyndávají, mohly by se ztratit, stejně je z nich většina upevněna řetězem k uchu.
A teď nadešel ten okamžik. Strejda vytáhl z lednice šampaňské a odpálil zátku. Jako vždy se vyvalila hustá pěna, která neochotně stékala do skleniček na kávu, jakoby se jich štítila.
"Vždyť to pění jako bionafta!" zvolal jen strejda a pateticky cáknul troškou sektu na zem. V křeči smíchu se opravdu těžko připíjí šumivým...
Po této historce epizodního charakteru jsme se konečně dali do díla, ale asi jen na půl hodiny, pak se jelo na oběd. Po obědě něco málo a pak zase domů. Je pondělí jdu na varhany, při oné příležitosti jsem pozval do své "samo-hodiny" Tomáše Nováčka, aby si zavzpomínal na nástroj na kterém začínal. Při této příležitosti mi nabídl něco, co bylo mým nejtajnějším přáním a málem jsem prorazil klenbu hlavou, když jsem se to dozvěděl. Ale co, to vám zatím neprozradím!
Zbytek týdne uplynul prakticky stejně. Ráno s taťkem a pozdě odpoledne na kole. Prostě paráda.
 |
| Jakať slast! |
Nechť se na mne nemusí dívat skrz prsty a ať se touto vzpomínkou na prázdninový pařák aspoň trošku zahřeje.
Deset bodů za umné skloubení popisných částí s dějovými! Všeználkovské pasáže jsou na mě dosti četné, ale už si začínám zvykat =)
OdpovědětVymazatP. S. nikterak neholduji teplému počasí, ale díky ti za věnování...